sobota 14. listopadu 2009

Fight club /Klub Rváčů/

Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Dny poznáváte podle toho, jakou kravatu si dnes šéf oblékl a bolest vám doktor zahání tím, že vám vnutí představy člověka s rakovinou koulí. Jediné, co vám pomáhá, jsou terapie. Cizí terapie. Potřebujte se vybrečet. Až pak usnete. Ale to není jediná cesta ke štěstí.

Film Klub rváčů má vlastně tři podoby. Z názvu by se mohlo zdát, že to je něco mezi Rockym a Klubem sráčů, což jsou zjevně dva neslučitelné filmy. Z popisu by se zase mohlo zdát, že se jedná o psychologický pseudoblábol o tom, jak geniální psycholog™ pomůže nebohému hlavnímu hrdinovi usnout. "Opravdu jste nemohl zabránit tomu, aby se váš bratr vysypal odpadkový koš, už se tím nesmíte trápit!" Jako bych to slyšel. Skutečná podoba filmu je naštěstí jiná.

Jak byste vyléčili nespavost vy? Co byste dělali? Hlavní hrdina se se svým známým, Tylerem (Brad Pitt), rozhodl založit Klub rváčů, tedy klub, kde se lidi rvou. Pro zábavu. Díváte-li se na film především kvůli těmto rvačkám, nebudete zklamáni, jsou nafilmovány dobře a především hrající temná hudba dodá bitkám správný říz.

"S kým by ses chtěl porvat?" -- "Gándhí."

OK, takže první půlku filmu máme za sebou. Co druhá půlka filmu? Zde nastává takový hezký zvrat. Prvotním cílem klubu rváčů byly pouze bitky mezi sebou. To zní celkem rozumně, zkrátka takové sdružení lidí, kteří jsou nasraní na celý svět a chtějí si někde vybít vztek. Co Paroubek nechtěl, Tyler zcvokne ještě víc a nadhodí nějaký SPOILER: začne rozdávat úkoly. Úkoly, které všichni členové klubu rváčů plní bez zaváhání.

Takže Tyler říká, rozmlaťte auto. Klub rváčů jde a rozmlátí auto. Tyler říká zmlaťte někoho cizího. A klub rváčů jde a zmlátí někoho cizího. Simon říká vyhoďte do vzduchu pár budov. A klub rváčů jde a vyhodit do vzduchu pár budov. Simon říká utrhněte si hlavu a vražte si ji do obličeje. A klub rváčů... No prostě chápete princip.

Není to trochu divné? Proč lidé do takového klubu asi chodí? Protože je to uzavřený svět, chlapi se tam porvou a tam venku si můžou zpátky hrát na šéfa a podřízeného. Jsou to dva naprosto disjunktní životy, jeden tam venku a jeden tam vevnitř. To je přesně ten důvod, proč tam lidi chodili. Kdyby se chtěli rvát po barech nebo mlátit bezdomovce v popelnicích, tak jdou a udělají to. A teď najednou Tyler tyto dva světy spojil dohromady a během pěti minut se ze zábavného kroužku stala teroristická buňka nejtvrdšího kalibru, která svého vedoucího oslovuje zásadně "pane". Každý člověk je tam najednou loajálnější než pan Joshua ve Smrtonosné zbrani a čtyři z pěti policajtů jsou členové klubu rváčů.

Je k uvěření, že lidé, kteří se chtějí navzájem mlátit, se navzájem mlátí. Není moc k uvěření, že ti samí lidé provedou teroristickou akci větší než Al Kajda. Ne, prostě není.

Teď už míříme do finále. Ve finále člověk zjistí něco šokujícího. Něco jako... Ne, tohle nevyzradím. Jen vyzradím, že je to taktéž k neuvěření. Příklad z jiného filmu, konkrétně Šestý smysl (takže Šestý smysl SPOILER alert): pusťte si znova celý film a koukněte se na to, kdo se baví s Brucem Willisem. Od té chvíle, co je mrtvý, se s ním nebaví nikdo krom toho malého parchanta. A teď si představte, že by tam byla scéna, ve které by Willise zastavili Jehovisti a nabízeli mu Kámasútru. Nebo by si koupil Mladou frontu Dnes s nahatým Topolánkem na titulce. A plno dalších takových ptákovin, které by indikovaly, že Bruce je normálně mezi živými. Asi takhle nějak jsem se tvářil, když v Klubu rváčů nastal ten strašlivý zvrat. Prostě... neuvěřil jsem tomu.

A přitom by stačil pozvolnější přesun od klubu k teroristům, finální akce daleko menšího rozsahu, pár lidí, kteří by odmítli přejít od rváčů k teroristům a na ten superzvrat se vykašlat, protože tam byl stejně naprosto zbytečný. Celkově vzato to ale nebylo tak špatné, jak by se mohlo zdát. Pokud uvěříte tomu, čemu jsem se zdráhal uvěřit já, bude se vám zaručeně film více než líbit.